Společenství Ananiáš je místem pro každého, kdo hledá Boha, svou životní cestu nebo prostě jen orientaci ve své aktuální osobní situaci. Myšlenka založení vznikla z potřeby pomoct křesťanům, kteří se po svém obrácení rozkoukávají v církvi, kladou si otázky a hledají způsob, jak žít svůj život s Kristem.
Mnoho zpočátku nadšených a ke všemu odhodlaných konvertitů totiž záhy od víry či od společenství ostatních křesťanů odpadá a vrací se tam, kde začali. Ve většině případů je důvodem k vlažnosti a lhostejnosti zklamání - ať už z lidí, instituce nebo ze sebe sama.
Někdy se taky může stát, že konvertita narazí na otázky, které jsou mu nedostatečně zodpovězeny nebo nejsou zodpovězeny vůbec.
A v neposlední řadě bývá důvodem odpadu od praktické víry opuštěnost a nezájem okolí o nového křesťana.
Společenství Ananiáš chce všem hledajícím a začínajícím křesťanům nabídnout zázemí, pomoc a modlitbu. Myslíme si, že při vzájemném sdílení, předávání zkušeností nebo prostě jen při obyčejném lidském setkáváním si můžeme navzájem pomáhat a podporovat se.
Známe situaci v církvi (zejména v katolické) a víme, jak obtížné je někdy nalézt zázemí v našich domácích farnostech. Uvědomujeme si, že se nový příchozí může často setkat s nedůvěrou ze strany "tradičních křesťanů" a že mnohdy nemá nikoho, komu by se se svými pocity a problémy svěřil.
Nepřejeme si vytrhávat konvertity z jejich farností, ale nabízíme pomoc v okamžicích, kdy se "nikde necítí doma", kdy se potřebují o čemkoli radit, kdy postrádají vyhovujícíc společenství.
Chceme být Ananiášem, který tak moc pomohl svatému Pavlovi začlenit se do společenství křesťanů. Tento muž je naším vzorem a poukazem na fakt, že už tehdy - v provotní církvi - byl bývalý pronásledovatel křesťanů velmi těžko přijímán do církve. Nedivíme se! Ale nechceme jen přihlížet a sledovat, kolik těchto potenciálních "svatých Pavlů" opouští církev a svou cestu za Bohem jen proto, že nenarazili na nikoho, kdo by jim trochu pomohl.
Svátosti v KC
Svátosti jsou účinná znamení milosti, ustanovená Kristem a svěřená církvi, jimiž se nám uděluje božský život. Viditelné obřady, jimiž jsou svátosti slaveny, znamenají a udílí milosti, které jsou vlastní každé svátosti. Svátosti přinášejí plody v těch, kteří je přijímají s požadovanou dispozicí. (KKC odst. 1131)
Svátosti působí milost objektivně - "ex opero operato" - bez ohledu na duchovní dispozice udělovatele, neboť svátost udílí Kristus skrze Ducha sv. Zásadní je ale duchovní dispozice příjemce, která závisí na jeho zbožnosti a víře.
Řeholníci
Lidé odtržení od světa nebo naši pomocníci?
Křesťané z nekatolických církví
Proč jen je tak těžké dojít k jednotě? Není to žádná záhada. Každý z nás si to prostě všechno představuje trochu jinak...
Boží lid
Boží lid jsme my všichni, ale někdy je dost složité se v tom orientovat :-)