ANANIÁŠ

1. Písmo sv.

-        Boží slovo (Inspirace Písma Duchem svatým; autorem bible je Duch sv. ve spolupráci s lidmi)

-        sděluje nám především to, co je podstatné pro naši spásu a život Božích dětí – je ukazatelem na naší cestě životem

-        různé literární žánry (hymnus o stvoření, dopisy, evangelia…)

-        některé informace vycházejí z dobové nebo společenské situace

-        Starý a Nový zákon:

o   Starý zákon:

§  příprava na příchod Ježíše Krista

§  nejdůležitější části SZ je 5 knih Mojžíšových (stvoření světa, první hřích, vysvobození židů z egyptského zajetí…)

o   Nový zákon:

§  evangelia: Matouš, Marek, Lukáš, Jan

§  Skutky apoštolů

§  listy:

·       Pavlovy (Římanům, 1. a 2. Korinťanům, Galaťanům, Efesanům, Filipanům, Kolosanům, 1. a 2. Soluňanům, 1. a 2. Timotejovi, Titovi, Filemonovi)

·       Židům, List Jakubův, 1. a 2.Petrův, 1. – 3. Janův, Judův

·       Kniha Zjevení svatého apoštola Jana

2. Starý zákon

-        vznik: předávání starých příběhů z generace na generaci + vnuknutí Ducha svatého

-        nejdůležitějším prorokem Starého zákona je MOJŽÍŠ

Mojžíš

Ø  Židovský národ žil v egyptském otroctví a sloužil faraónům. Faraoni (egyptští králové) měli z židovského národa strach, a tak přikazovali zabíjet všechny narozené chlapce.  Mojžíšova matka svého syna ale zachránila, vložila ho do košíku a poslala po Nilu. Děťátko objevila faraonova dcera a přijala za vlastní. Mojžíš tak byl zachráněn a dokonce se dostal k egyptskému královskému dvoru.

Ø  Mojžíš zabil Egypťana, který trestal židovského otroka. Musel proto uprchnout do midjánské země. Tam se oženil s ženou jménem Sipora. Jednou zas pásl ovce na úpatí hory Sinaj, když spatřil hořící keř. V něm se mu zjevil Bůh a představil se mu jménem „Jsem, který jsem.“ Bůh dal Mojžíšovi úkol – vyvést židy z egyptského otroctví. Mojžíšovi se do toho ale nechtělo a váhal (neuměl mluvit na veřejnosti). Bůh mu ale slíbil, že ho neopustí, a tak Mojžíš se svým bratrem Áronem šli za faraonem.

§  Zamysli se nad situací, kdy ses něco bál udělat a přemýšlej proč. Bůh Ti v takové situaci říká to, co řekl Mojžíšovi: „Neboj se. Já budu s Tebou.“

§  Uvědom si, že Bůh je s Tebou v každé situaci a pomůže Ti ji vyřešit.

Ø  Bůh ale zatvrdil faraonovo srdce. Bůh tedy faraona přinutil propustit Egypťany skrze tzv. „Deset egyptských ran“:

1. Voda proměněná v krev

2. Žáby

3. Komáři

4. Ovádi

5. Dobytčí mor

6. Vředy

7. Krupobití

8. Kobylky

9. Tma

10. Smrt prvorozených (velikonoce)

§  Proč myslíš, že Bůh zatvrdil faraonovo srdce, takže se muselo stát tolik pohrom, než židé mohli z Egypta odejít?

Ø  Velikonoce

Velká noc je název noci, kdy židé měli podle Božích pokynů zabít beránka a jeho krví potřít veřeje dveří, aby se jim vyhnul Boží trest seslaný na Egypťany. Beránka pak měli upéct a podle předpisů sníst. O Velké noci pak Bůh prošel egyptskou zemí a zabil všechno prvorozené (chlapce i dobytek), jen domům označeným beránkovou krví se vyhnul. (předobraz Ježíše Krista). Faraon, jenž přišel o syna, nechal židy v rychlosti opustit Egypt.

§  Židé tak byli vysvobozeni z otroctví a jejich životy byly zachráněny beránkovou krví na jejich dveřích. Odtud také paralela s Ježíšem Kristem, jehož krví byly zachráněny životy naše.

§  Úkol: Zjisti, v jaký den během liturgického roku se zvláště připomíná odchod židů z Egypta.

Ø  Egypťané ale židy pronásledovali a dohnali je u Rudého moře. Bůh ale svým dětem pomohl, neboť kráčel s nimi v podobě ohnivého sloupu a nikdy je neopustil. Mojžíš na Boží příkaz pozdvihl hůl nad moře a vody se rozestoupily, takže židé prošli po souši. Když se ale za nimi vrhli Egypťané, utopili se.

Ø  Židé putovali pouští do Kanaanu, do země zaslíbené. Neustále si ale na něco stěžovali – nemají, co pít a jíst. Bůh se o ně ale postaral: zázračně vyčistil vodu v rybníku a k jídlu svým dětem dal ráno manu a večer křepelky. Později dal Mojžíš židům vodu tak, že na Boží příkaz udeřil holí do skály a z ní vytryskl pramen.

§  Zamysli se nad tím, kdy a na co sis stěžoval?

Ø  Když doputovali k hoře Sinaj, Mojžíš se na jejím vrcholku setkal s Bohem a dostal od Něj Desatero Božích přikázání. Ta zní:

1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nebudeš se klanět falešným modlám.

2. Nezneužiješ Božího jména.

3. Pamatuj na sedmý den jako den, kdy máš odpočívat. Je to den, který máš světit.

4. Cti otce svého i matku svou.

5. Nezabiješ!

6. Nesesmilníš!

7. Nepokradeš!

8. Nevydáš křivého svědectví!

9. Nepožádáš manželky svého bližního.

10. Nepožádáš domu svého bližního.

Ø  Desatero bylo sepsáno na dvou kamenných deskách Boží rukou.

Ø  Než se ale Mojžíš vrátil ze Sinaje, židé se odvrátili do Boha a ulili si zlaté tele, jemuž se klaněli. Bůh je chtěl potrestat, ale na Mojžíšovu prosbu se nad lidmi smiloval. Mojžíš přišel k lidem a rozhněvaně rozbil Desatero. Nové kamenné desky, do nichž Desatero vyryl Mojžíš, byly uloženy do dřevěné nádherně zdobené schrány – archy.

Ø  Když konečně židé přišli k hranicím Kanaánu, báli se do zaslíbené země vstoupit. Pro jejich nedůvěru pak museli bloudit pouští ještě čtyřicet let. Mojžíš sám zemřel na hoře Nebo. Do zaslíbené země nikdy nedošel.

Otázky

Desatero Božích přikázání

Ø  Nejde o rozkazy a příkazy, ale o smlouvu mezi Bohem a jeho lidem. (Smlouva začíná představením toho, kdo smlouvu uzavírá: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Já jsem tě vyvedl z domu otroctví….“) Bůh slibuje svému lidu – tedy nám – ochranu, pomoc a spásu. My mu za to máme projevovat úctu a zachovávat mu věrnost, neboť On jako náš Stvořitel a Vládce nad celým vesmírem si to zaslouží.

Ø  Jednotlivé body Desatera jsou součástí smlouvy a mají nás přivést ke spravedlnosti a spáse.

Ø  První tři přikázání se vztahují k Bohu: V jednoho Boha věřit budeš. Nevezmeš Boží jméno nadarmo. Budeš světit sváteční den.

1. V jednoho Boha věřiti budeš

§  věříme, že je jeden Bůh ve třech osobách (Otec, Syn a Duch sv.) X existují náboženství, v nichž lidé uctívají více bohů

§  věříme v osobního Boha, kterého poznáváme z Písma sv. X mnoho lidí věří v něco nadpřirozeného, ale nic o svém nekonkrétním bohu (energii) neví

§  neuctíváme modly, ale Boha, který je Duch; neuctíváme ani se neklaníme ničemu zhotovenému lidskou rukou – obrazy, sochy…

§  nesmíme si boha udělat ze stvořených věcí nebo z čehokoli jiného – práce, koníček, dům, auto…

§  MODLITBA – důsledek dodržování prvního přikázání. Pokud věřím v osobního Boha, tak s ním hovořím v modlitbě stejně, jako to dělal Mojžíš na hoře Sinaj; Modlit se můžeme buď ve společenství nebo o samotě, vlastními slovy nebo předem připravenou modlitbou

o   díky, chvály, prosby…obyčejný rozhovor…mše sv. …svátosti…Písmo sv. - to jsou všechno způsoby, skrze něž komunikujeme s Bohem

Otázky a úkoly:

1. Zkus se zamyslet nad tím, proč máme v katolických kostelích obrazy a sochy. Koho obvykle zobrazují?

2. Nevezmeš Boží jméno nadarmo

§  o svatých a Božích věcech mluvíme s úctou

§  jména Boha a svatých užíváme uvážlivě

Otázky a úkoly:

1. Která jména a slova nemáme říkat bezmyšlenkovitě?

2. Jak prokazuješ úctu Bohu v kostele a mimo kostel?

3. Budeš světit sváteční den

§  neděle je den Páně, neboť „první den po sobotě“ vstal Ježíš z mrtvých; v neděli se křesťané již v prvních staletích scházeli k tzv. lámání chleba, aby si Ježíšovo zmrtvýchvstání připomněli

§  křesťané chodí v neděli do kostela, aby se v kostele setkali s Bohem a se svými bližními

§  neděle je den odpočinku a křesťan by neměl pracovat, spíš by se měl věnovat Bohu a svým blízkým

Otázky a úkoly:

1. Zjisti, jaký den v týdnu je důležitý pro věřící v judaismu (židé) a islámu (muslimové).

4. Cti své rodiče

·       Cti otce svého i matku svou, abys byl dlouho živ a dobře ti bylo na zemi

·       Rodiče nás mají rádi a spolupracovali s Bohem na našem stvoření. Živí nás a starají se o nás po všech stránkách. Jsou nám oporou a pomocí v životě, mohou nám poradit, protože mají větší zkušenosti než děti. Zaslouží si tedy naši úctu.

Zamysli se, čeho si na svých rodičích vážíš? Zkus vypsat jejich dobré vlastnosti:

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

·       Dokud jsou děti nezletilé (do 18ti let), měly by své rodiče poslouchat. Tak se projevuje úcta vůči nim.

·       Když už se z dětí stanou dospělí lidé, projevují svou úctu  rodičům respektem k jejich názorům (ochotně vyslechnou jejich názor, i když už se rozhodují sami za sebe) a jsou připraveni se o své rodiče postarat a pomáhat jim.

Zamysli se: Chtěli po tobě rodiče něco, co ti přišlo těžké nebo se ti do toho nechtělo, přišlo ti to nesmyslné nebo zbytečné? Měl jsi udělat něco, co bylo nepříjemné?

·        I přesto bychom měli své rodiče ctít a poslouchat je. Myslí to s námi dobře a vidí a chápou věci, které my ještě nechápeme.

5. Nezabiješ!

·       Páté přikázání požaduje, abychom milovali celý svět, ba i své nepřátele a abychom se snažili napravovat zlo kolem nás

·       Páté přikázání zakazuje: vraždu, sebevraždu, záměrné poškozování těla a duše, bití, urážky, proklínání…

·       Páté přikázání se netýká jen vražd a újmy na životě, ale také zdraví. Kdo ohrožuje zdraví svoje nebo svého bližního, prohřešuje se proti pátému přikázání. Máme o své zdraví pečovat, abychom mohli být silní a dobře sloužili Bohu.

·       Hněv – taktéž spadá do hříchu proti pátému přikázání. Když bližního nenávidíš, je to, jako bys ho zabíjel ve svém srdci.

·       Zabíjet můžeme, aniž bychom vztáhli ruku: pohledem; slovy; v srdci; tím, že někoho předem odsoudíme…

Zamysli se:

Zlobil ses někdy na někoho? Byl jsi schopen odpustit, pokud ti někdo něčím ublížil?

Proč lidé páchají zlo? Co je k tomu vede?

Víte, jaký slogan má na autech policie? Stačí policie na to, aby udržela dobré vztahy mezi lidmi?

6. Nesesmilníš

·       šesté přikázání se týká čistoty našich vztahů, zvláště čistoty manželského svazku

·       je dobré a potřebné pečovat o nejužší vztah, o vztah manželský; kde dva k sobě patří, není místo pro třetího. Když se vztahy pokazí, má mít šanci odpuštění.

·       maminka s tatínkem si slíbili věrnost: "Já……………….. odevzdávám se Tobě………………., a přijímám Tě za manžela (manželku). Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s Tebou ponesu všechno dobré a zlé až do smrti. K tomu ať mně pomáhá Bůh. Amen.“ – patří tak k sobě a mají spolu zůstat celý život. Pokud někdo z nich tento slib poruší, prohřešuje se proti 6. přikázání.

7. Nepokradeš

·       Bůh nechce, abychom brali, co nám nepatří. Kdo dodržuje 7. přikázání, nebere si nedovoleně věci svých bližních, ale půjčené věci vrací.

·       Věříme tomu, že Bůh nám dává to, co potřebujeme. Nemusíme tedy nikomu nic brát. Bůh ví nejlépe, co, kdy a v jaké míře potřebujeme.

Zamysli se: Myslel sis někdy, že něco nutně potřebuješ a chtěl jsi to za každou cenu? Jak to dopadlo?

·       Křesťan by měl hledat každou možnost, kdy někoho obdarovat. Dávat je více, než brát! A to i když berete něco dovoleně.

Úkol: Zkus někoho ve svém okolí obdarovat. Jak ses přitom cítil?

8. Nebudeš lhát

·       Nevydáš křivého svědectví

·       Bůh je Pravda a Láska. Má rád, když své bližní milujeme a jsme k nim pravdiví. Tak jsme totiž Bohu nejblíže.

·       Kdo správně žije podle 8. přikázání, nevymýšlí si, nelže a nemluví o druhých ošklivě. Porušením tohoto přikázání je také pomluva a nactiutrhání.

·       Měli bychom si druhých vážit natolik, že k nim budeme vždycky a za všech okolností pravdiví. Mluvit pravdu je projev lásky vůči druhému.

Zamysli se: Proč máme sklon někdy lhát? Myslíš, že existují situace, kdy se lhát může? Jak budeš reagovat v situaci, kdy na otázku nechceš nebo nemůže odpovědět pravdivě?

9. a 10. Nepožádáš manželky bližního svého a nepožádáš statku bližního svého

·       Deváté přikázání souvisí s přikázáním šestým. Týká se tedy vzájemné věrnosti manželů. Kdo má manželku/manžela, zůstává jí/mu věrný a nevyhledává nikoho, kdo by mohl jeho partnera nahradit.

·       Abychom dodržovali 9. přikázání, máme se vyvarovat neslušných pohledů, obrázků a slov.

·       Bůh nás obdaroval našimi bližními – máme kolem sebe rodinu a své kamarády. Máme být Bohu za tyto dary vděční a nezávidět druhým to, co my nemáme.

·       V minulosti byla majetkem muže i jeho manželka, proto spolu 9. a 10. přikázání úzce souvisí.